Daniel Landa Album

Vydal jsem se do říše lesů,
hledat víly, ty z pohádky,
naději si s sebou nesu,
netěším se na cestu zpátky.

Trním a ostružím drápu se dál,
až na kraj světa, kde najdu víly,
a mýmu nápadu každej se smál,
všechno bych vyměnil jen za tu chvíly.

Na louce tancujou, svobodu milujou
až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim.
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
to jejich hlas vzbudí důvěru v nás.

Na konci pěšiny ohně plály
a kolem sedělo spoustu divnejch stínů,
o svý životy mariáš hrály
a poslali mě tam na mýtinu.

To je prej mítina? Spíš nějaká louka,
do černý tmy oblečená,
už bolej oči, jak pilně koukám,
jestli tu netančí průsvitná žena.

Na louce tancujou, svobodu milujou
až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
to jejich hlas vzbudí důvěru v nás.

A pak jsem uviděl ty mrtvý těla,
na louce ležela, oděny v bílý.
Jak kámen náhrobní skála tam čněla,
byly to chcíplý dobrý víly.

K tamtěm stínům jsem se vrátil,
i oni hledali kdysi dobrý víly.
Pár slov jsem s nima ztratil
a pak jsme na cestu vyrazili.

U strmý skály zábrany zůstaly
viděl jsem chvíli chcíplý dobrý víly
svědomí zmizelo a mě se zachtělo
vykročit z řady a tak jsem zpátky
tady.

Bojovat o štěstí se zapnutou pěstí
nečekat, že víla dobrá by ožila.
Proti zlu zlem, ale nestát se grázlem,
jak ty, co zabili malý dobrý víly.

Na louce tancujou, svobodu milujou
až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
to jejich hlas vzbudí důvěru v nás.

Bitva utichá, tekla krev ve jménu kalicha
skončil tak slavný čas, a když
pánbůh dá, snad jednou přijde zas.

Trochu zabolí, že Jan Hus je fráze ze školy
ideál husitů proměnil se dneska v tlupu banditů.

Patron náš svatý, slzy v očích myslí na časy zlatý,
když tak lidi chtěli, aby chlapi z Blaníku
rychle vyjeli

Stáli, hlídali tradice hory Říp, aby bylo líp.
Smáli se, plakali pro naší malou zem a pro blaho všem.
Teď už odchází, jedou do nebe, beze mne bez tebe.
Nic je neprovází, jsou celí užaslí a ohně vyhasly.

Meče zarezly, krysy z kanálu nám vylezly,
kde je ta čistota, kam zmizela čest, odvaha, ochota.

To by se podivil pantatíček Masaryk, kdyby žil.
Všichni jsme zapomněli, co legionáři vlastně chtěli.

Stáli, hlídali tradice hory Říp, aby bylo líp.
Smáli se plakali, pro naší malou zem a pro blaho všem.
Teď už odchází, jedou do nebe, beze mne bez tebe.
Nic je neprovází, jsou celí užaslí a ohně vyhasly.

Letce z Anglie vlastní národ klidně zabije,
jsou s nimi potíže, příliš odvahy,
tak rychle za mříže.

Mocní Sokoli, hrdý na to, že je nikdo neskolí
zabitý malostí, když primitiv zvítězil
nad sílou moudrosti.

Stáli, hlídali tradice hory Říp, aby bylo líp.
Smáli se plakali, pro naší malou zem a pro blaho všem.
Teď už odchází, jedou do nebe, beze mne bez tebe.
Nic je neprovází, jsou celí užaslí a ohně vyhasly.

Skončil tak slavný čas, a když Pánbůh dá,
snad jednou přijde zas...

Ty jsi holka nebezpečná,
naše láska bude věčná
uvěř tomu, že jsme bohatý,
štěstí nám teď šlape na paty
prachy z tý banky máme celý,
ani jsme tam moc nestříleli.

Hotel u cesty, symbol neštěstí
ty chceš teďka spát, to se musím smát
klepem na dveře, dobrá večeře .
V bílý posteli noční veselí
v bílý posteli noční veselí.

Proč jsi tenhle hotel vybrala
a mě ses vůbec na nic neptala
když jsem tam to auto viděl stát,
začal sjem se o nás trochu bát.
Teď banda fízlů, jak v hororu,
do oken se šplhá nahoru
na nás.

V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, už to lítá.
V bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Sakra něco vlítlo mezi nás,
neodcházej, ještě není čas
zkus to přemoct aspoň na chvíli,
škoda ze tě takhle trefili
doufám, že tě to moc nebolí,
k svátku ti dám novou pistoli
-velkou.

V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, už to lítá.
V bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Vypadáš jak když spíš,
houkačky neslyšíš.
Tak ty jsi mi takhle utekla
nejkratší cestou do pekla.
Výstřely práskaj tmou,
já letím za tebou
teď!!!

V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, už to lítá.
V bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Ještě, když chodil do školy,
vždycky nejlíp z nás plnil úkoly
skvělý diktáty, dětský kravaty,
kluk jak andílek, trochu debílek.

Brejličky se mu mlžily,
zato jedničky se mu množily.
Dobře maloval, skvěle žaloval,
tenhle andílek, malej debílek.

Holky ho nikdy nechtěly,
asi proto, že byl příliš nesmělý,
tak je nesnášel, třídní donášel,
ten náš debílek, pardon andílek.

A tak životem šel tenhle tlustínek,
cestu mu vyšlapal jeho tatínek
na drahej fráček malej odznáček,
hajzlík od kosti co má rád
sladkosti.

Vlasy pomádou pomazaný
náš andílek má velký ambice
hlavně v politice a kritice.

Chlapeček co tone v mindráku,
sedí teď ve velkým baráku,
veliký fáro v hubě cigáro,
už ne andílek, teď je debílek.

Těžko se facce ubrání
a tak je chudinka strašně humánní
velmi morálně škodí po straně,
pomluva docela hodně udělá.

Vlasy pomádou pomazaný
náš andílek má velký ambice
hlavně v politice a kritice.

Znám jich víc těchhletěch hajzlíku,
dělaj politiku, píšou kritiku.
Oči jim zaplanou při útoku stranou,
ve škole andílci teďka debílci.

Rychlost je opojná, riziko láká,
mašina ňáká, teď kolem proletěla,
dej si panáka abys mě potom chtěla,
vůle vyhrávat proniká do těla .

Krajem se rozléhá motorů řev
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.

Holky a mašiny
záplaty na džíny
lahodnej žlutej mok
je ku předu krok.

S partou magorů, jo to je vono!
No tak si vem ten svůj díl.
Buď s náma tady, neotáčej se zády,
aby ses i ty probudil.

Krajem se rozléhá motorů řev
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.

A když se hlava bleskově k zemi blíží,
to jsi pak rád, žes přežil bez obtíží.
Je spoustu takovejch, co kliku neměli,
na jejich počest my budem veselí.

Krajem se rozléhá motorů řev
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.

Do naší ulice se stěhovala zombice,
má tetovaný záda, asi mě má ráda .

Říkám ji dokola, že vypadá jak mrtvola,
usměv neuvízne, jen mě trochu hryzne .

Má krásný žlutý vočička, je to moje holčička.
Z natržený huby čnějí dlouhý zuby.

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Usmívá se zombice, když zmizela řeznice.
V hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.

Zavřeno má pekařství, kde je pekař? - kdopak ví?
Místní policie, se před ní neukryje.

Před mojí malou zombicí, co vyprázdnila ulici.
Už je taková zrůdička hladová.

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Vyžraná je márnice I Ruzyňská věznice.
Brácha nevěří, že ho chce k večeři.

Praha žije v panice, že sežere ji zombice.
Moje chcípla láska, co do ouška mi mlaská.

Já až se s ní ožením, tak vás taky všechny sním.
To mě naučila živá-mrtvá milá .

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Ke kříži
a k ženám obracej oči rytíři.
Železná stráž,
jednoho chtěla jsi a tak to máš.
Pro jednu noc
s rytířem letí ti anděl na pomoc.

Zapalte hranici směle!
Pro čarodějnici, skvěle
bude hořet plamenem její šat.
Upalte bídnicí, měla
rytíře v ložnici, chtěla
šlechtice očarovat.
A když se bude smát,
že s kým chce může spát
smrt ji tak vykoupí z hříchu.
Teď má co měla mít,
v plamenech najde klid.
Ztrestejte tu její pýchu.

Bylo jich víc, komu jsi tělo dala,
každýho jsi za to vroucně milovala.
Proto dneska mastnej dým k nebi
stoupá.
Ty jsi jenom holka malá, hloupá .
V srdci tvým a na nebi se stáhly
mraky,
matko představená zkuste si to
taky.

Zapalte hranici směle!
Pro čarodějnici, skvěle
bude hořet plamenem její šat.
Upalte bídnicí, měla
rytíře v ložnici, chtěla
šlechtice očarovat.
A když se bude smát,
že s kým chce může spát
smrt ji tak vykoupí z hříchu.
Teď má co měla mít,
v plamenech najde klid.
Ztrestejte tu její pýchu.

Ke kříži
a k ženám obracej oči rytíři.

Vítr teď na louce docela,
rozfoukal hromádku popela.

Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla.
U baru stál a na ní se smál.
Teplo vniká do těla.

Hudba pomalu ztichá,
cosi u srdce píchá
jako bych tě znala spoustu let,
ona jen tiše vzdychá.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Svět se s ní jenom točí,
pro jeho hezký oči.
Vyšli ven na vzduch tam prej bude
líp.
On k lesu směle vykročí.

Na trávu jí pak skolí,
to jí příjemně bolí,
rudý rty zašeptaly do noci,
že prej může cokoliv.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla,
tak nad ní stál a tiše se smál
cosi vniká do těla.

Do břicha se dýka noří,
romantika se boří,
slinivka játra a fuj a tak dál
křiku jako když hoří.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Zas tu svini nechytly,
zabil a už je v pytli,
pálivej polibek na dobrou noc,
ještě než na to vlítli.
Proto
Holky nevěřte slibu,
děláte velkou chybu,
někde pak v noci v cizí moci,
bez pomoci.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Krátery na duších, který nikdo
netuší
zamaskovat legrací, srdce krvácí.
Navzdory kritikům budeme mít
vlastní dům,
kde budem jenom my hoši ztracený,
ten dům si každej ve svým srdci
postaví.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Tempo je zběsilý, koně se splašily
jsme ztracení hoši, co zabloudili,
my jsme ty ztracený, hříchem
zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou
do ráje.
Hezkej pan s kravatou, s čepicí
placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ti co s vlky vyjou, lásku v nás
zabijou,
ke štěstí jím stačí, když nás ke zdi
tlačí,
to my jsem hoši asi navždy
ztracený.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Tak roky plynulý, starý časy
minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit
složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
jen pomyslnej mantinel ji zadrží.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Někdy se otočím, za mnou můj
vlastní stín
vstoupil do dveří, venku se šeří.
Hlavou na mne kývá, do tmy mne
vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši
ztracený.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Tak si v pohodě kráčím temnou ulicí
vedle se perou dva rváči, ne česky mluvící.
Děvy tu prodávají těla, vedle opilec blil,
pak kulka přiletěla a někdo mne
zastřelil.

Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená
ze života užil jsem si půlku.

Vůbec nevím proč, rudě se mi
zastřel vobzor,
pro slepičí kvoč, měl jsem si dávat
pozor.
Možná si mě někdo s někým splet
a možná kvůli krátkejm vlasům,
pěkně zkurvenej je ten svět,
asi jsem měl změnit trasu.

Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená
ze života užil jsem si půlku.

I vám se to může stát, že vás někdo
střelí,
nemáte tak blbě stát, že jste to
nevěděli?
Střílení je dneska v módě, hlavně
pro ty z ciziny,
tak radši zůstaňte doma a
nedělejte kraviny.

Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená
ze života užil jsem si půlku.